V letech 1986 až 1991 studovala scénografii na katedře Alternativního divadla DAMU. Během studia aktivně scénograficky pracovala v divadlech a svoji práci prezentovala na festivalech v České republice i v zahraničí. Od roku 1990 výtvarně spolupracovala s hudebními skupinami Bratrstvo, The Street, This Morn’omina, Magnetic a Bullerbyne. Vytvořila scénu a kostýmy pro soubory Kašpar, Figuren Theater Wolfsburg, Misery Loves Company, Studio Dům, Centrum experimentálního divadla, Divadlo Husa na provázku, Západočeské divadlo Cheb, Divadlo Antonína Dvořáka Ostrava, Slovácké divadlo, Reduta ND Brno. Spolupracovala s režiséry J. Špalkem, E. Tálskou, A. Goldfl amem, H. Krejčím, V. Herajtovou, R. Lipusem a dalšími.

Souběžně se scénografií se Marie Jirásková věnuje volné tvorbě (instalace, objekty, videa, fotografi e), kterou prezentuje na společných i samostatných výstavách u nás i v zahraničí, v interiérech a fi lmu. Pro Českou televizi vytváří kostýmy a vizuální podobu řady dokumentů a cyklů. Společně se svým partnerem buduje rozsáhlou sbírku mapující předválečnou historii českého rodinného loutkového divadla a takzvané moderny. Navrhuje a realizuje design pro mnoho významných výstavních projektů. Od roku 1996 působí jako pedagožka v ateliéru scénografi e Divadelní fakulty JAMU v Brně, kde v roce 2009 obhájila titul Ph.D. prací Loutka a moderna.

Výuka:

MASKA

Maska zobrazuje. Vyvolává a produkuje emoci. Výuka tohoto předmětu si klade za cíl seznámit studenta s historií, souvislostmi, technologiemi a formou masky a jejím významem pro divadelní tvorbu. Současně by měla studenta prakticky připravit na realizaci masky jako artefaktu, užitého díla či součásti kostýmní a módní tvorby. Předmět je v úzkém spojení s výukou scénografie a kostýmu, prohlubuje znalosti pro realizaci předmětu Akademický scénický projekt a později si tyto zkušenosti ověřuje student v divadelní praxi ve Studiu Marta, v rámci Dnů scénografie, ve Slavnostech masek a jiných nezávislých projektech.

KOSTÝM A SCÉNOGRAFIE

Cílem výuky v jejím počátku je vizuální zpracování emocionálních kontrastů na textové, hudební nebo výtvarné téma. Následující výuka vychází z požadavku komplexního výtvarně scénografického řešení zadaného tématu. Společně s analýzou zadání a analýzou postav řeší významové a výrazové vizuální vztahy ve vztahu k danému prostoru. Řešení: analýza – asociace – archetyp – vnitřní realita – studium postav a prostoru v historickém i současném kontextu – nalezení vztahů dramatických prvků a jejich vzájemné ovlivňování se při tvorbě dramatického díla.

Galerie